KINO SVĚT UŽ NEHRAJE
       text:  rené  herman

         Procházím se po té čtvrti kde dřív starý biják stál
         I když mì límec škrtí přesto půjdu dál
         Chtěl spatřit bych dům co měl dřív číslo pět
         Tam jsem věřil snům které hrálo kino Svět
         Procházím se po té čtvrti kde dřív starý biják stál

         Vždycky bylo v sále čisto proto jsem tam chodil rád
         Hledal bys marnì místo když se začlo večer hrát
         Vládnul tam vždy smích je to vak spousta let
         A teï pokryl sníh celý prostor kina Svět

         Procházím po té se čtvrti kde dřív starý biják stál

         Dnes už zbyly pouze střípky z dovozu
         No a kino Svět už není dávno v provozu
         Dveře má zavřené dívèí sny jsou zmařené
         Ztratil se klíè od ráje kino nehraje

         Bylo támhle blízko banky kde jsem pár svých korun měl
         Před ním stály čtyři stánky kam jsem někdy na grog šel
         Před vchodem ve větvích stromù zachytil se starý čas
         Nesu si své dojmy domù příštì přijdu zas
         Procházím se po té čtvrti kde dřív starý biják stál

         Èas už rozbil všechny láhve z oslavy
        Je to pro mne jako rána do hlavy
        Ten sál s časem mnoho dní zápasil jak s povodní
        
Plátno ztrácí okraje kino nehraje
                                                                                         

ZPĚT